Proč je biodiverzita základem naší budoucnosti

Od semínka k evropskému systému: Proč je biodiverzita základem naší budoucnosti

Když se řekne „semínkovna“, většina lidí si představí dřevěnou skříňku v knihovně nebo v komunitní zahradě, ze které si pěstitelé zdarma půjčují osivo. Na začátku října se v Praze uskutečnila mezinárodní konference a studijní návštěva organizovaná iniciativou Semínkovna za účasti zástupců evropských sítí Arche Noah, Let's Liberate Diversity a SEED z Lucemburska. Setkání ukázalo, že neformální výměna semínek je jen špičkou ledovce v mnohem širším a zásadnějším tématu: uchování zemědělské biodiverzity a propojení různých úrovní péče o rostliny.

Průmysl a biodiverzita

Osivářské firmy a komerční producenti mají v dnešním světě nezastupitelnou roli. Zajišťují vysoké výnosy, potravinovou bezpečnost a stabilní dodávky pro stále rostoucí globální populaci. Jejich práce na šlechtění a distribuci uniformních, vysoce výkonných odrůd je fakt, bez kterého by se moderní trh s potravinami neobešel.

Aby však mohl jakýkoliv zemědělský systém dlouhodobě fungovat a vyvíjet se, potřebuje základní zdroj – genetickou pestrost. A právě tradiční krajové odrůdy a geneticky rozmanité populace rostlin tvoří základ pro veškerý další vývoj. Biodiverzita není konkurentem průmyslu, ale jeho základním fondem a bezpečnostní pojistkou. Dává rostlinám schopnost přirozeně reagovat na výkyvy počasí, sucho či nové škůdce, což jsou poznatky a vlastnosti, ze kterých čerpají a v budoucnu budou čerpat všichni šlechtitelé.

Evropská legislativa: Hledání rovnováhy

Na evropské úrovni se aktuálně projednává nová regulace pro produkci a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin (PRM) na trh. Záměrem Evropské unie při aktualizaci předpisů není omezovat pěstitelství, ale především zajistit vysokou fytosanitární bezpečnost (ochranu před šířením chorob a škůdců), garanci kvality pro zemědělce a přehledná pravidla pro obchodování.

Ideálem z pohledu “uchovatelských” organizací a genových bank – od Arche Noah přes české i slovenské národní instituce až po mezinárodní iniciativy – je nastavit systém tak, aby byl nastavený správný poměr:

Jasná pravidla pro komerční trh, která chrání spotřebitele a garantují zdravotní nezávadnost osiv.

Jednoduché a nebyrokratické cesty pro “uchovatelské” sítě, malé pěstitele a výměnu starých odrůd, kde přísné industriální normy nedávají smysl a mohly by vzácné odrůdy zbytečně vytlačit z přírody.

Jak funguje evropská síť

Propojení péče o semínka má v Evropě pestrou strukturu, kde má každý aktér své pevné místo:

Státní a mezinárodní genové banky (ex-situ ochrana): Oficiální vědecké instituce – jako je Národní centrum zemědělského výzkumu v Praze-Ruzyni, Slovenská genová banka nebo globální genová banka na Špicberkách – uchovávají vzorky osiv v hlubokozmrazených boxech. Slouží jako vědecká a bezpečnostní záloha lidstva. Uchování je zde statické: genetický kód je bezpečně „zmražen v čase“.

Semínkovny, komunitní sítě a malé farmy (on-farm ochrana): Semínkovny, komunitní zahrady a sítě neprofesionálních i malých pěstitelů do tohoto řetězce vkládají zásadní dynamický prvek. Na rozdíl od mrazáků totiž pěstují odrůdy přímo v půdě, sezónu za sezónou. Rostliny tak procházejí neustálou přirozenou adaptací na klimatickou změnu, sucho a lokální podmínky přímo v terénu. Bez této živé on-farm péče by genetický materiál zakrněl v minulosti. On-farm uchovávání tedy neudržuje skanzen minulosti, ale funguje jako živá evoluční laboratoř v reálném čase. 

Evropský deštník: Mezinárodní síť Let's Liberate Diversity (LLD) a organizace jako rakouská Arche Noah, luxemburský SEED nebo španělská Llavors d’Ací tyto národní i lokální iniciativy propojují a sdílejí zkušenosti napříč hranicemi.

Vzdělávací úroveň: Místní Semínkovny v knihovnách či mateřských školách zpřístupňují semínka i samotnou myšlenku široké veřejnosti.

Všechny tyto vrstvy doplňuje i sdílení znalostí – například v rámci projektu Seed Knowledge Hub, což je otevřená online knihovna návodů, postupů sušení a uchovávání osiv přístupná zdarma všem.

Co to znamená pro Otevřenou zahradu?

V Otevřené zahradě neprovozujeme velkokapacitní semennou banku. Naše Semínkovna a semínková burza mají jiný, neméně důležitý úkol.

Když si u nás nebo doma vypěstujete vlastní zeleninu a uchováte z ní semínka pro další rok, to, co má největší hodnotu, není to jedno konkrétní rajče na talíři. Je to myšlenka, zájem a vědomí, které přitom získáváme. Je to zkušenost a přístup k přírodě, které přirozeně předáváme svým dětem, sousedům a přátelům.

Právě toto sdílené povědomí a osobní vztah k tomu, co pěstujeme, vytváří skutečně odolnou společnost. Skutečná změna totiž nezačíná jen v paragrafech legislativy nebo v mrazících boxech genových bank, ale v myšlení lidí, kteří rozumí tomu, co sázejí do země.