Proč řezat ovocné stromy

Řezem ovocných dřevin přímo ovlivňujeme jejich život, zasahujeme do jejich biologie i fyziologie. Ovlivňujeme rozvoj kořenové soustavy, pevnost koruny i kmene, množství i kvalitu plodů, odolnost proti chorobám a škůdcům, délku života i dostupnost při péči.

Cílem každého pěstitele by mělo být především vypěstovat zdravou korunu, dostatečně osvětlenou a provzdušněnou, která má optimální množství a rozložení větví, tak aby odolala vnějším vlivům. Abyste strom nemuseli trápit zbytečnými zásahy, tak už před samotnou výsadbou myslete na to, jak velký prostor ovocný strom bude vyžadovat, případně jak velký prostor mu můžete poskytnout a na základě toho vyberte vhodný druh.

Existuje velké množství typu korun a intenzity pěstování. Pro přírodní zahrady jsou nejtypičtější volně rostoucí koruny, kde se pěstitel snaží vytvářet rovnováhu mezi růstem a plodností ovocného stromu. Je proto nesmírně důležité vybrat místo pro výsadbu ovocného stromu s ohledem na jeho přirozený habitus a velikost v dospělém věku.

Před začátkem ošetření si všímáme velikosti stromu, délky letorostů, výhonů a plodonosné útvary, suché a poškozené větve, rány, zlomy a jiné netypické projevy. Řez není nutné vykonávat každoročně jen proto, že je to místní zvyklost. Výchovný řez provádíme prvních 4 až 5 let (někdy i více) každoročně jako zimní řez. Je to nejdůležitejší období pro kvalitní zapěstování koruny. Podporujeme tím růst a zakořenění, vytváříme pevnou kostru, oddalujeme plodnost na později, odstraňujeme nevyhovující větvení, upravujeme výšku kmene. Správné techniky vám podrobně vysvětlíme na našich kurzech, které pořádáme každoročně v únoru a březnu.

Udržovací řez, při kterém prosvětlujeme korunu a redukujeme množství výhonů, už ale každoročně neprovádíme. Snažíme se nevytvářet velké rány a přistupujeme k řezu spíše minimalisticky. Frekvence prováděného řezu závisí na druhu, odrůdě, vnějších podmínkách a vývoji. Obecně u jádrovin 10 až 20 let a u peckovin cca 1 až 5 let.

Zmlazovací řez provádíme u stromu, který se dostane do nerovnováhy a více plodí, než roste. Provádí se především u jádrovin. Cílem je růst nových výhonů. 

Kdy řezat

Řez dle ročního období rozdělujeme na letní a zimní. Zimní provádíme mimo vegetační dobu do cca konce února, u peckovin od března do května. Řežeme pro podporu růstu, provádíme výchovný i udržovací řez.

Letní řez provádíme ve vegetačním období. Řezem oslabujeme růst a podporujeme větší násadu pupenů.

Jak řezat

• Všímejte si, jak se řezné rány hojí.
• Myslete na třetinové pravidlo: průměr odstraňované větve musí dosahovat maximálně 1⁄3 průměru kmene nebo mateřské větve. Maximálně přípustná rána je 10 cm a u citlivějších druhů k řezu 5 cm.
• Zatírání ran není potřeba. Důležitější je dodržet 1⁄3 pravidlo, zbytečně moc neřezat a používat kvalitní nářadí.

Existuje mnoho způsobů řezu:

• Zkrácení výhonu nad pupenem obecně podporuje růst a rozvětvení.
• Zkrácení letorostu omezuje růst a podporuje tvorbu plodného obrostu.
• Řez na větevní kroužek se provádí v případě potřeby odstranit celou větev.
• Řezem na tažeň se zkracuje silnější větev.
• Zpětný řez při slabém růstu a stárnutí.
• Redukce plodonošů s cílem omezit plodnost.
• Řez konkurenčních větví šikmým řezem.
• Zahnův řez provádíme nejčastěji u peckovin pro postupné odstranění nevhodně rostoucí větve.
• a další

Proč neřezat

Pokud nerozumím, z jakých částí se strom skládá a jak přesně funguje fyziologie, je lepší raději nedělat nic a nejdříve doplnit vědomosti třeba na našem předjarním kurzu.